Přelom roku znamenal konec pro prodej bionafty – nikdo ji nechce, protože vyjde o čtyři až pět korun dráž než motorová nafta. Může za to vyšší daň na biopaliva od začátku roku a rekordně levná ropa. S klesajícím prodejem vysoce koncentrovaných biopaliv hrozí, že Česko nesplní cíle snižování emisí.
Motoristé včetně kamionů či dopravních podniků přecházejí na klasická fosilní paliva. „Kvůli zrušení daňového zvýhodnění jsme od biopaliv upustili na přelomu roku. Využívali jsme biopaliva z 50 procent, děláme týdenní objednávky a na změnu jsme se připravili,“ říká Pavla Struhalová z dopravní firmy Arriva Morava, která svými 770 autobusy obsluhuje Moravskoslezský kraj.
Nezájem o biopaliva potvrzuje i Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia. „Při ceně nafty 25,90 koruny za litr dosahuje cena bionafty 31,15 koruny a směsná nafta s 30 procenty biosložky 27,15 koruny,“ vypočítává Hynek Sagan, generální ředitel a spolumajitel distributora Armex Oil.
„Biopaliva byla především doménou malých petrolejářů, mohli tak konkurovat velkým sítím. Z nich prodávali bio jen Čepro, někde možná OMV a Benzina,“ říká Ivan Indráček, šéf Unie nezávislých petrolejářů.
S tím je teď konec. „Bioethanol se ještě trošku prodává, ten uvažujeme zachovat,“ říká Martin Kulíšek, obchodní ředitel KM Prona, provozovatele 36 čerpacích stanic. „Lidi, kteří brali biopaliva, přejdou na motorovou naftu, zisk nám to asi negativně neovlivní,“ uvažuje.
Benzinky doprodávají zásoby
Biopaliva postupně ze stojanů napříč Českem mizí. „Do února budeme mít zrušenou nabídku vysokoprocentních biopaliv na čerpacích stanicích Eurooil,“ říká Jan Duspěva, šéf největšího českého distributora pohonných hmot, státní firmy Čepro.
„Na čerpacích stanicích Benzina v současné době doprodáváme stávající zásoby směsné nafty B30 a nové dodávky již neplánujeme,“ říká Radka Marková z komunikačního oddělení Unipetrolu.
Plní se tak scénář, který někteří předpovídali, tedy konec prodeje vysokoprocentních biopaliv. „Je brzy dělat závěry, ale zdá se, že prodeje vysokoprocentních biopaliv poklesnou zcela fatálně,“ myslí si Jan Mikulec z asociace velkých petrolejářů ČAPPO.
Situace s byznysem výrobců biopaliv nezamávala. „Pocítíme nárazovitý výpadek poptávky z důvodu ukončení prodeje vysokoprocentních biopaliv. Velikost trhu však zůstane v ročním vyjádření stejná. Počítáme s tím, že v průběhu roku bude výpadek nahrazen povinným přimícháváním – neboli distributoři budou muset do každého litru benzinu a nafty nalít v plné míře biosložku, aby splnili emisní závazky,“ říká Martin Kubů, ředitel divize pohonných hmot společnosti Agrofert, kam patří největší domácí výrobci biopaliv Preol a Primagra (součástí koncernu Agrofert je i společnost MAFRA, vydavatel portálu iDNES.cz, – pozn. red.).
Proč nezájem o biopaliva vadí?
Náhlý pokles zájmu o vysokoprocentní biopaliva má na svědomí skokové zvýšení spotřební daně od Nového roku. Česko to muselo udělat na nátlak Bruselu, protože loni daňovou podporu přehnalo.
Nové spotřební daně tak nejvíc prodražily bionaftu, která se předtím vůbec nedanila, její cena poskočila o 4,59 koruny. Opětovné snížení daní se plánuje na druhou polovinu roku 2017. Jestli to však jejich prodejům pomůže, bude záviset i na vývoji cen ropy. Barel se prodává nejlevněji za posledních 12 let, což hovoří v neprospěch biopaliv.
Jenže Česko musí snižovat emise skleníkových plynů a povinné přimíchávání do běžných paliv už nestačí. „Biopaliva nás přibližovala ke splnění těchto cílů. S ohrožením prodeje vysoce koncentrovaných biopaliv je ohroženo i plnění prvního cíle v roce 2017, což je za pouhý rok,“ říká Jan Mikulec z ČAPPO.
Ministerstva proto budou muset během několika měsíců přijít s řešením. Zatím nic připraveného nemají. Zemědělství, finance a průmysl si dotazy MF DNES přehazovaly jako horký brambor. Ministerstvo životního prostředí napsalo, že situaci bude analyzovat a „připraví opatření“. Navrhuje například snižování emisí pomocí podpory zkapalněného ropného plynu (LPG), zemního plynu (CNG/LNG) a elektrické energie pro elektromobily. To stačit nebude – aut na plyn a proud u nás jezdí něco přes šest tisíc, zatímco osobních aut přes 1,3 milionu.
Jednou ze skutečně účinných možností je například přimíchávat více biosložky do běžného benzinu a začít vyrábět nový druh ekologičtějšího biopaliva HVO. „Je to palivo budoucnosti,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Petr Jevič z Výzkumného ústavu zemědělské techniky a ředitel Sdružení pro výrobu bionafty.
zdroj: idnes.cz